Vít Hoznour, spoluzakladatel společnosti SAGASTA, řídí silniční, mostní a vodohospodářské projekty. S redakcí magazínu RAILTARGET hovořil o tunelu Pětidomí, nejvyšším mostu v ČR, VRT, digitalizaci a světových dopravních stavbách.
SAGASTA je podle Víta Hoznoura multidisciplinární společnost, kde se projekty prolínají napříč jednotlivými ateliéry. Jako příklad uvedl projektování mostů, které jeho tým připravuje také ve spolupráci s kolegy z ateliérů železničních staveb i pozemních a podzemních staveb.
„Připravujeme všechny stupně projektové dokumentace – od technických a vyhledávacích studií, přes dokumentaci pro povolení staveb, zadávací dokumentace až po realizační dokumentaci,“ popisuje široký záběr svého týmu. „Chceme, aby kolegové měli co nejkomplexnější přístup k zakázkám a prošli si celým procesem – od první čáry až po stavbu,“ dodává.
Budějovický tunel Pětidomí je velká výzva
Ačkoliv ateliér zpracovává celou řadu projektů, Hoznour zmiňuje několik zásadních – mezi nimi i tunel Pětidomí v Českých Budějovicích. Také zde se projevuje zmíněná multidisciplinarita: „Na Pětidomí pracuje prakticky celá SAGASTA napříč odděleními a ateliéry,“ říká.
Jde o velmi komplexní zakázku: „Navrhujeme nejen samotný tunel, ale i návazné komunikace a mostní objekty. Součástí jsou také železniční stavby, přeložky sítí a vodohospodářské objekty,“ popisuje Hoznour. Složitost projektu podtrhuje i nutnost sladit požadavky dvou investorů: Jihočeského kraje a Správy železnic. „Je to pro nás mimořádně zajímavá práce,“ shrnuje.
Ambiciózní projekty: VRT a nejvyšší most v ČR
Došlo i na další významné projekty. Jedním z nich je chystaný obchvat Plasy v Plzeňském kraji, jehož součástí bude výstavba nejvyššího mostu v České republice. „Jde o náročnou práci, jak z hlediska koordinace, tak kvůli geotechnicky komplikovanému prostředí v hlubokém údolí řeky Střely,“ vysvětluje Hoznour.
SAGASTA se podílí také na přípravě vysokorychlostních tratí (VRT). „Pracujeme například na trati RS1, úsek Brodek u Přerova – Prosenice, nebo RS5, úsek Náchod – státní hranice,“ uvádí ředitel. Právě VRT a projekty související s rozvojem dálniční sítě budou podle něj do budoucna zásadní.
„Rádi bychom dále využili naše zkušenosti s projekty zadávanými podle žluté knihy FIDIC, tedy metodou Design & Build. Například stavba silnice I/36 Pardubice, Trnová – Fáblovka – Dubina je největší žlutý FIDIC v České republice. Zároveň chceme vycházet z našich zkušeností s PPP projekty, které nás v budoucnu nepochybně čekají,“ doplňuje.
Moderní technologie a vzdělávání ve stavebnictví
Projekty ateliéru i celé společnosti spojuje používání moderních materiálů a neobvyklých technologií. „V našich návrzích často využíváme například vysokohodnotné betony. Zmíním také náš návrh na využití geotermální energie v projektu metra D. Jedná se o unikátní řešení v rámci České republiky – i ve světě se tato technologie používá výjimečně. Přitom je velice efektivní a šetrná k životnímu prostředí,“ dodává Hoznour.
SAGASTA je nejen účastníkem, ale i partnerem řady konferencí, které vnímá jako důležitou součást vzdělávání svých zaměstnanců. „V příštím roce se chystáme například na Silniční konferenci, Konferenci mosty nebo KDI (konference Dopravní infrastruktura). Nesmím zapomenout ani na akce Železnice Pardubice nebo Konference VRT. Dále určitě navštívíme specializované konference, např. BIM Summit,“ říká.
VPÚ DECO a SAGASTA: Silné partnerství v dopravních projektech
SAGASTA v loňském roce získala většinový podíl ve společnosti VPÚ DECO, kde Hoznour působil s přestávkou v letech 1996–2014 jako vedoucí projektant. Za téměř 30 let se podle něj obor zásadně proměnil, stejně jako samotný přístup k projektování.
„Na práci ve VPÚ DECO mám jen dobré vzpomínky. Ještě před naším majetkovým vstupem jsme fungovali jako spřátelená konkurence a spolupracovali na některých zakázkách. Následná integrace jen posílila dobré vztahy mezi oběma firmami,“ říká Hoznour a dodává, že VPÚ DECO má bohatou historii a zkušenosti zejména v projektování pozemních staveb – od občanské výstavby až po zdravotnické či vojenské objekty.
Digitalizace ve stavebnictví zrychlila komunikaci
Mezi významná témata, jimž se SAGASTA dlouhodobě věnuje, patří také digitalizace, o jejímž rozvoji se ve státní správě začalo intenzivněji diskutovat už před lety. „S přípravami jsme začali ještě před pandemií COVID-19. Bylo jasné, že jde o zásadní změnu v přístupu k projektování, a chtěli jsme být připraveni,“ vysvětluje Hoznour. Podle něho je dnes státní správa v oblasti digitalizace – zejména v BIM modelování – pozadu za soukromým sektorem.
„Pro nás je dnes BIM denní chléb: 3D model zpracováváme u každé stavby. Chceme se v této oblasti dále vyvíjet, například v propojování modelu se skenováním objektů ve fázi realizace, ve vazbě na výkaz výměr i předání dokumentace skutečného provedení stavby.“
Digitalizace podle něj výrazně změnila i rychlost komunikace mezi projektanty, investory a dodavateli. „Investor si dnes může digitální model zobrazit a připomínkovat v reálném čase. Dodavatelé využívají digitální model i při realizaci stavby – například u stavebních strojů, do nichž se nahrává model objektů. Je to velký posun oproti době, kdy se dokumentace předávala pouze na papíře.“
Nedostatek odborníků ve stavebnictví a technických oborech
Proměna nenastala jen v oblasti digitalizace, ale i v přístupu mladé generace ke studiu – technické obory už nejsou tak atraktivní jako dříve. Proto je podle Hoznoura důležité motivovat mladé lidi už od základní školy. „Je třeba ukazovat, že projektování i stavebnictví obecně mají velký přesah. Podílíme se na něčem moderním, s trvalou hodnotou. Stavby, na kterých pracujeme, denně využívají desetitisíce lidí. A je skvělé při cestování vidět naživo projekt, na kterém jste spolupracovali.“
Zároveň zmiňuje benefity práce pro SAGASTA: „Nabízíme možnost podílet se na nadstandardně velkých projektech, máme moderní a přátelské pracovní prostředí a dbáme na rovnováhu pracovního a osobního života.“ Dodává, že firma nabízí i různé formy stáží a brigád pro studenty, kteří po dokončení studia často pokračují jako zaměstnanci.
Nejzajímavější dopravní stavby světa: Alpy, Francie a Čína
Na závěr jsme se Víta Hoznoura zeptali, jaké zahraniční stavby obdivuje. „Na švýcarské alpské železnici jsou úžasné mostní stavby. Obdivuji naše předky, kteří je dokázali s tehdejší technikou vybudovat – často v podobných časových horizontech jako dnes,“ uvádí.
Mezi jeho další oblíbené stavby patří například viadukt Millau na jihu Francie – nejvyšší most v Evropě. „Na takových mostech bych se samozřejmě rád podílel. A vlastně se nám to už plní u mostu na Plasech, což bude také úžasná stavba.“
A co projekty mimo Evropu? Hoznour zmiňuje například monumentální dopravní stavby v Číně: „Jejich projekty jsou pro nás někdy jako z jiné dimenze – ať už jde o obrovské městské křižovatky, nebo dálnice vedené korytem řeky. Obecně se ale zajímám o každou stavbu a její technické řešení,“ uzavírá ředitel.
Vyšlo na webu RAILTARGET, publikováno se svolením.